Charakteristika případu: Této pacientce její první náhrady ,zhotovené na pojišťovnu dobře drží. Dá se s nimi dobře jíst a mluvit, splňují všechna základní anatomická pravidla pro stavění zubů do protéz, ale i přesto musela po čase ošetřující lékařka řešit problém s pacientkou. Podle jejích slov se v nových náhradách necítí! Co s tím?
Komunikace pacient-ošetřující lékař-zubní technik.
Po konzultaci navrhla ošetřující lékařka pacientce možnost zhotovení náhrad podle fotografické předlohy původního postavení zubů. Úhrada bude vzhledem k pracnosti vyšší ,bez účasti pojišťovny. Celková realizace od otisků po předání náhrady bude provedena v zubní laboratoři. Laboratoř tedy ponese zodpovědnost a záruku za celý výrobní postup a výsledný výrobek.
Řešení: V podstatě pacientka nenašla žádnou fotografii, na které by byly vidět její původní zuby. Našla pouze jednu, na které je vidět náznak úsměvu. Z fotografie je patrné, že velké řezáky byly v úsměvu dominantní a druhé malé řezáky mírně za nimi zapadlé. Mírný náznak tvaru zubů. Víc nic, ale i to jsou velice důležité informace. Celá rekonstrukce „ na fotografii skrytého postavení zubů“ spočívala v úpravě skusových šablon. Ty jsem v laboratoři upravoval ,s přihlédnutím k fotografii a následným pocitům pacientky tak dlouho, až vše pocitově a vizuálně odsouhlasila. Skusové šablony tedy v tomhle tvaru přesněji odpovídaly tvaru a velikosti původního zubního oblouku. Na šabloně jsme určili nejen polohu zubů ,ale i šíři báze v jednotlivých místech zubního oblouku. V úseku horních špičáků směrem ke stoličkám se výrazně přidalo. Naopak v oblasti předních zubů v obou čelistech se výrazně ubralo. V konečném výsledku jsem tak docílil pro pacientku pocitově požadovaný celkový tvar budoucích náhrad, který se projevil nejen na požadovaném vzhledu, ale i lepší mimice obličejových svalů. Nutno zde podotknout, že v porovnání se standardním zhotovováním skusové šablony ,jsem zde měl v horní šabloně pro lepší vizualizaci postavené všechny horní frontální zuby.
Ve výsledku. Porovnání staré a nové náhrady.
Výška skusu zůstala zachována viz. foto stará a nová náhrada. Rozdíl je v tom, že u nové náhrady jsem více podle fotografie z mládí předsunul incizí labiálně přední zuby. U krčků zubů zůstalo zachováno pravidlo hřebenové linie ,ale incizí zuby směřují k předkusu. K tomu se specifiky postavily dolní zuby tak, že horní dvojky, zapadlé podle fotografie z mládí ,nakusují incizními hranami na hranu dolních dvojek a špičáků. V podstatě se tak vytvořily stabilizační prvky rovnoměrně rozkládající dokusovou sílu a zabraňující vzniku páčivého efektu, který je typický u náhrad, kde zuby předsuneme před těžiště nad hřebenovou linií. Tato stěžejní úprava vedla k mírnému protažení zubních oblouků labiálně. Umožnilo to v zhruba stejném prostoru použít větší zuby, které si pacientka přála. Z původního tvaru 52 na nový 59 Super Lux. Výše zmíněné předsunutí frontálních zubů se projevilo i na mimice obličejových svalů. Zúžila se mírně dolní čelist v oblasti špičáků. Pacientka může nyní výrazně lépe s protézami sešpulit rty (pomůcka pohyby při pískání- roztírání rtěnky). Optimálnějším postavením dolních zubů se uvolnilo se i napětí na dolním rtu, kde se poté výrazněji vyrýsovala prohlubeň pod rtem nad bradou. Dolní ret ,ale celkově i tvář v této části obličeje získali přirozenější vzhled.
