Případ z praxe-starší žena.

Pacientce byly extrahovány poslední zuby v horní čelisti. Po zhojení alveolu jsme se jí snažili zhotovit náhradu tak,aby působila co možná nejpřirozeněji. Aby co nejvíce odpovídala původnímu specifickému postavení zubů,které bylo pro úsměv naší pacientky typické.

Na první fotografii z leva vidíme přirozený úsměv pacientky v mládí. Na druhé fotografii vidíme pro pacientku typické postavení a tvar řezáků. Vše je v porovnání s fotografií pacientky s její první celkovou snímatelnou náhradou.

Zde vidíme  z levé strany na fotografii výraznou protruzi. Na druhé fotografii vidíme tvar a postavení jednotlivých zubů- vzhled úsměvu s přihlédnutím k celkovému tvaru obličeje. Vše v porovnání s třetí fotografií,na které má pacientka svou první celkovou snímatelnou zubní náhradu.

Pro protruzi je typická mírně protáhlejší horní čelist ,s typicky předsunutými horními řezáky. Ty jsme pacientce z funkčního hlediska nemohli v protézce vysunout tak výrazně dopředu,jak to vidíme na jedné z fotografií z mládí. Mírně jsme je zasunuli řezacími hranami dovnitř ,ale tak aby v celé kompozici úsměvu působily tyto zuby nejvýrazněji. Velikostí a tvarem byly všechny pryskyřičné frontální zuby v protézce přizpůsobeny tvaru původních zubů pacientky. Stejně tak jsme se snažili všechny zuby zasadit do protézky tak,aby jejich postavení co nejvíce odpovídalo tomu z přiložených starších fotografií.

Pro hluboký skus je typické,že dolní zuby nakusují téměř na krčky horních zubů,nebo patro náhrady. V těchto případech dochází často u náhrad vyrobených z klasické pryskyřice  k poškození,prasknutí, nebo zlomení náhrady-vylomení zubu-ů.. V případě naší pacientky je náhrada vyrobená z velmi odolného polyamidu Deflex M10,u kterého k podobným poškozením nedochází.

Závěrečný pohled na nový úsměv naší pacientky,které bych zde chtěl poděkovat za možnost zveřejnění jejich soukromých fotografií,včetně fotografií s celým obličejem.

Petr Moj