Při komunikaci s pacienty ,na téma zuby ,se každý občas setká s nějakým nespokojeným pacientem. Tyto problémy obvykle vzniknou,když se dotyčný poprvé ukáže se svými „novými zuby“ před svými blízkými ,nebo přáteli. Komentáře:Proboha, co ti to tam dali za „koňské zuby“. Ty zuby ti nesluší,   jsou příliš drobné a tak dále, určitě více k dobrému pocitu z nové náhrady nepřidají.

Svým způsobem vše vzniká z nedorozumění. Barvu,tvar i velikost zubů si pacient může vybrat.Na druhou stranu máme určitá anatomická pravidla a zákonitosti,kterými se lékař řídí při výběru vhodných zubů do nové protézy pro pacienta.

Jak to tedy zjednodušeně laicky je.

Barva zubů.

Nemá li pacient už žádné své zuby, může si podle vzorníku z odstínů zubů vybrat odstín dle svého uvážení. Není li si pacient jistý ,lékař mu pomůže  vybrat vhodný odstín s přihlédnutím k věku.

U pacientů ,kteří mají ještě nějaké své zuby, vybere lékař pomocí vzorníku vhodný odstín,který následně konzultuje s pacientem.

Tvar zubů.

Vychází z anatomických pravidel. Především tvaru obličeje. Lidé s ostrými rysy mají zuby  typicky trojúhelníkovitě ke krčku se zužující . Lidé s oválný tvarem obličeje mají zuby zaoblených tvarů.Lidé s ploššími rysy mají zuby spíše hranatějších,lopatkovitých tvarů .

Velikost zubů.

Výška zubů obecně - Optimální velikost zubů je taková,při které jsou vidět lehce řezací hrany zubů při pootevřených ústech. Při usmání jsou lehce vidět  krčky zubů. Budou li zuby delší ,nebo kratší ,působí to obvykle nepřirozeně.

S přihlédnutím k věku - U starších pacientů volíme trochu delší zuby .S přibývajícím věkem se krčky zubů odhalují. Zuby vypadají delší.  U mladších pacientů jsou zuby zase kratší. Zubní náhrady s takto vybranými zuby působí v ústech přirozeněji.

Šířka zubů - Optimální šířka velkých a malých řezáků ,spolu se špičáky, by se měla symetricky  shodovat s šířkou nosu v jeho dolní části.Tato optimální šířka frontálních zubů odpovídá přirozenému úsměvu.  Při normálním usmání by měly být lehce vidět okem horní špičáky. Budou li vidět více, pacient bude působit dojmem ,že má  drobné zuby. V opačném případě bude efekt opačný, zuby budou  široké. Docílíme výše zmiňovaného nechtěného efektu „koňských zubů“.

Postavení zubů -samozřejmě ,že faktorů majících vliv na konečnou podobu je daleko více. Vždy se při tom nahlíží na všechny tyto faktory ,jako na celek ,ze kterého se vyvodí určitá představa toho, jak se bude daná specifická práce dále zhotovovat.

Závěr-zhodnocení

Pacient si vybere zuby sám. Může je vybrat s pomocí ošetřujícího lékaře ,nebo je vybere ošetřující lékař. V každém případě pacient při zkoušce zuby vidí. Nelíbí li se mu ,zkouška náhrady se opakuje.Z ordinace odchází s novou zubní náhradou spokojen.Výše zmíněný problém,kdy mu blízcí nebo známí řeknou,že mu zuby nesluší,je  v podstatě nezávislý pohled nezúčastněné třetí osoby,která dá na první dojem.

Příčina problému.

• Pacient umíněně lpí na své představě toho, jak by měly jeho zuby vypadat. Nedá si poradit od lékaře.
• Lékař nemá k dispozici kompletní set se vzory zubů v daných velikostech a tvarech.Vybírá pouze z několika nečastějších vzorů. Nemůže tedy pro pacienta vybrat nejvhodnější zuby do budoucí protézy.

Někdy to opravdu není jednoduché. Pacient samozřejmě musí mít určitou představu toho, jak by měl jeho budoucí úsměv vypadat ,aby se cítil dobře. Dodrží li se výše zmíněná anatomická pravidla,která se berou jako styčný bod při výběru zubů ,tak aby dotyčnému pacientovi sedly zuby „na míru“, vše obvykle dopadne dobře.

Lékaři ve spolupráci s laboratořemi obvykle používají více sad od různých firem. Škála s tvary a velikostmi zubů je obrovská. S trochou trpělivosti se vždy vhodné zuby vyberou.

Tato stránka je pouze informativní ,určená pacientům k ucelení představy ,jak se vybírají pryskyřičné zuby do budoucích zubních náhrad.